Wikipedie o houslovém virtuózovi Otakaru Ševčíkovi: „Dosáhl jedinečných výsledků i ohlasu, v oboru své činnosti může být považován za jednu z největších postav světa. Ševčík se stal v pravém slova smyslu světovým učitelem houslistů nejrůznějších národností, kteří svým uměním dobývali svět. Napsal celou řadu škol pro houslovou hru, které jsou svou trvalou hodnotou nevyčerpatelným zdrojem k dosažení mistrovství. Podle nich se učí dnes na většině konzervatoří celého světa.“

V době mých učitelských začátků, kdy jsem hledal rovnováhu mezi přísností, drilem, sebekázní a vlídným přístupem s určitou dávkou benevolence a pochopení, mi moje manželka Hana podstrčila stránky 70-71 z knihy Vladimíra Neffa Veselá vdova. Mladý Metoděj se snaží udělat dojem na krásnou Emu hrou na housle. Aby zaručeně uspěl, začne brát lekce u vyhlášeného pedagoga Otakara Ševčíka. Jeho výukové metody jsou pro Metoděje střetem s tvrdou realitou drilu produkujícího virtuózní houslisty, jenž však nezaručuje úspěch u dívky jeho srdce…

Nedávno jsem tyto dávno odložené stránky dal přečíst jednomu z mých žáků. Neodrazen květnatým jazykem, přečetl poctivě každé slovo a živě se zajímal se o to, jestli je tato metoda spolehlivá… :-) Máte-li chuť, otevřete si pédéefko s tímto textem a jste-li kytaristé toužící okouzlit dívku virtuózní hrou na kytaru, pak máte věru o čem přemýšlet :-)2 MBVladimír Neff – Veselá vdova (str.70-71)3 MBVladimír Neff – Veselá vdova (str.72-73)